Všechno bych vzala zpět - Helena Vondráčková, Zdenek Rytír, Jiri Vondracek

Když sedím v pokoji, kde nikdo nebydlí

Stůl bez židlí

Čas půlnoční

A společnost mi dělá světlo měsíční

Radši bych vzala zpět

Těch posledních pár vět

Teď vím

Já jsem ti tenkrát řekla abys odešel

Hm a ty si šel

Jako by nic

Mé okno smýval příval jarních plískanic

Proč jen jsem mlčela?

Vždyť to jsem nechtěla

Co s tím?

Vodopád slov

Zamlčených

Dál tiše v uších mi zní

Smysl ztrácí se z nich

Lásko má

Víš to se někdy někdy vážne nemyslí

To bylo zlý

Jen tak si jít

Snad si se mohl aspoň jednou otočit

Všechno bych vzala zpět

Všechno bych vzala zpět

Teď vím

Vodopád slov

Zamlčených

Dál tiše v uších mi zní

Smysl ztrácí se z nich

Hm… lásko má

Lásko má

Vodopád slov

Zamlčených

Dál tiše v uších mi zní

Smysl ztrácí se z nich

Lásko má

Jen někdy z čista jasna zvoní telefon

V něm mlčí něčí hlas a není slyšet tón…

When I sit in a room where no one lives

Table without chairs

Midnight time

And society makes me light moonlight

I'd rather take it back

The last few sentences

I know now

I told you then to leave

Um, and you went

Like nothing

My window was washed away by a flurry of spring sleet

Why was I just silent?

I didn't want that

What with this?

Waterfall of words

Silent

It sounds soft in my ears

The meaning disappears from them

My love

You know, sometimes they don't really mean it

That was bad

Just go

Maybe you could turn around at least once

I would take everything back

I would take everything back

I know now

Waterfall of words

Silent

It sounds soft in my ears

The meaning disappears from them

Hm… love has

My love

Waterfall of words

Silent

It sounds soft in my ears

The meaning disappears from them

My love

Only sometimes does the phone ring out of the blue

Someone's voice is silent in him and there is no tone…