Tvé lásky zapomenou - Helena Vondráčková, Jan Lehotsky, Vladimir Postulka

Tvé lásky zapomenou

za pár dní.

Byl’s jim jen ozvěnou chvíle,

cestou a ne cílem.

Pro žádnou nebyl klíč k dveřím

tvých komnat třináctých.

Jen já ti věřím dál,

jen já.

Tvé lásky zapomenou

za pár dní.

Máš jen pár adres a snímků

a svou starou dýmku.

Jen ta ti zůstala věrná.

A ty’s byl věrný jí

a jak čas pomíjí,

jsi sám.

Tvé lásky mohly být víc než chvílí.

Papír však zůstal bílý

a tvé rty uzamčené.

Teď jsem tu já.

Nechci se smířit s málem.

Já sním o štěstí stálém.

Neodcházej,

teď ještě ne.

Tvé lásky zapomenou

za pár dní.

Já však se nebojím zůstat.

Rána rychle srůstá.

Schováváš stále klíč k dveřím

svých komnat třináctých.

A já ti svěřím svůj,

pojď dál!

Teď jsem tu já.

Nechci se smířit s málem.

Já sním o štěstí stálém.

Chci víc,

neodcházej.

Teď ještě ne.

Teď jsem tu já, já.

Teď jsem tu já, já.

Your loves will be forgotten

in a couple of days.

He was just an echo of them,

way and not the goal.

There was no key to the door for anyone

your chambers of thirteen.

Only I believe you,

just me.

Your loves will be forgotten

in a couple of days.

You only have a few addresses and pictures

and his old pipe.

Only she stayed true to you.

And you’s were loyal to her

and as time passes,

you are alone.

Your loves could have been more than a while.

However, the paper remained white

and your lips locked.

I'm here now.

I don't want to accept little.

I dream of lasting happiness.

Don't leave

not yet.

Your loves will be forgotten

in a couple of days.

But I'm not afraid to stay.

The wound grows rapidly.

You're still hiding the key to the door

their chambers of thirteen.

And I will entrust my,

come in!

I'm here now.

I don't want to accept little.

I dream of lasting happiness.

I want more,

don't leave.

Not yet.

Now I'm here, me.

Now I'm here, me.