Kopretiny - Helena Vondráčková

Stříbrná řeka

uléhá k spánku,

účesy stromů

když obarví stín,

když meze voní

jak po heřmánku,

soumrakem svítí

jen bílé hvězdy kopretin.

Loudám se loukou,

tiše si pískám,

čeká mě trávy

vyhřátý klín,

brouzdám se rosou,

než dojdu k lískám,

utrhnu cestou

jednu z těch bílých kopretin.

Potom se zeptám bílých lístků,

jestli to na tebe prozradí,

až budou padat do žlutého písku,

jestli mně dobře poradí.

Mám mě rád

či nemá mě rád,

trhám je hlava nehlava,

má mě rád

či nemá mě rád,

můj hlas mně selhává.

Vracím se zpátky,

tiše si pískám

písničku pro můj

holčičí vkus,

brouzdám se rosou,

než dojdu k lískám,

vytáhnou zatím

na nebe hvězdy velký vůz.

Silver river

goes to sleep

tree hairstyles

when he paints a shadow,

when the limits smell

how after chamomile

it is lit at dusk

just white daisy stars.

I'm lounging with a meadow,

I whistle softly,

grass is waiting for me

heated wedge,

I'm wading with dew,

before I get to the hazelnuts,

I'll rip the way

one of those white daisies.

Then I ask the white tickets,

if it tells you

when they fall into the yellow sand,

if he advises me well.

I love me

does he not like me

I'm a headache,

he likes me

does he not like me

my voice is failing me.

I'm going back

I whistle softly

song for my

girly taste,

I'm wading with dew,

before I get to the hazelnuts,

pull out yet

in the sky stars a big truck.