Dej svý děti spát - Helena Vondráčková

Já přišla sem s tím malým nic,

co měla jsem, s tím hrotem plic,

co prostý vzduch jen kolem shání.

Já znala svět z těch dobrých knih,

co čet můj děd.

Byl čistý sníh,

byl štědrý bůh, čas k milování.

Já chtěla růst jen z dobrých slov,

jež plynou z úst.

Ne bolest vdov,

ne tisíc běd, ne tichý lkání.

Já chtěla pást jen koní pár

tam kolem brázd na prahu jar,

já znala svět, v němž není svár.

Dej svý děti spát,

jen ať se jim zdá o koních,

žár slunce až snům odzvoní,

budou dál si hrát.

Dej svý děti spát,

hraj, písně jim hraj nejtišší,

kéž dunění střel neslyší,

nemusí se bát,

že dálkou, že dálkou

jde žoldnéř v ruce zbraň,

že sálá zem válkou.

Těch zlých snů děti chraň.

Ať jen vidí dál, jak po cestě polní,

jejich kůň zas bujný a volný cválá.

Kéž lidí svět, jak se mi zdál

z těch dětských let, ač pro můj žal,

svět, co byl dřív, už není k mání.

Znám jinak jej, ač nevím nač,

má jiný děj, zní v něm spíš pláč,

než chvění hřív, než koní ržání.

Co zmohu já s tím malým nic,

co jeden má, smím aspoň říct

snad naposled svý skromný přání.

Já chtěla pást pár koní svých

tam kolem brázd.

Čí je to hřích,

že neznám svět, v němž není zlých.

Dej svý děti spát,

jen ať se jim zdá o koních,

žár slunce až snům odzvoní,

budou dál si hrát.

Dej svý děti spát,

hraj, písně jim hraj nejtišší,

kéž dunění střel neslyší,

nemusí se bát

těch konců a chvílí,

kdy v školkách vzplane žár,

těch konců, zlých chvílí,

kdy zmírá koní pár,

koní pár.

Jsou štíhlí

a bílí.

I came here with the little one,

what I had, with that tip of my lungs,

what a simple air he is just looking for.

I knew the world from those good books,

what do my grandfather read.

It was clear snow,

he was a generous god, a time to make love.

I just wanted to grow from good words,

flowing from the mouth.

Not the pain of widows,

not a thousand misery, not a silent sob.

I just wanted to graze a couple of horses

there around the furrows on the threshold of the spring,

I knew a world in which there is no quarrel.

Put your kids to sleep

just make them dream of horses,

the heat of the sun rings until the dreams ring,

they will continue to play.

Put your kids to sleep

play, play the quietest songs,

may he not hear the sound of missiles,

he doesn't have to worry

that distance that that distance

the mercenary has a gun in his hand,

that radiates the war.

Protect those bad dreams, children.

Let him still see how along the field road,

their horse in turn lush and free gallops.

May the people of the world seem to me

of those childhoods, though for my sorrow,

the world that used to be is no longer available.

I know him differently, though I don't know why,

has a different plot, it sounds more like crying,

than the trembling of manes, than the horses roaring.

What can I do with that little one,

I can at least say what one has

perhaps the last of his humble wishes.

I wanted to graze some of my horses

there around the furrows.

Whose sin is this?

that I do not know a world in which there is no evil.

Put your kids to sleep

just make them dream of horses,

the heat of the sun rings until the dreams ring,

they will continue to play.

Put your kids to sleep

play, play the quietest songs,

may he not hear the sound of missiles,

he doesn't have to worry

those ends and moments

when heat catches in kindergartens,

those ends, bad moments,

when a couple of horses die,

horses couple.

They are slim

and white.