Přístav domácího štěstí - Sto zvířat, Tomas Belko, Karel Šváb

Přístavní dělníci plivali kdo dál

Jeden z nich cigárem do vzduchu bodal

A pak si o první to druhý zapálil

Přístavní dělníci do dálky plivali

K obloze smrděly solený ryby

Čeho je příliš a co ti tak chybí

Fakani házeli po raccích kameny

K obloze smrděly ryby solený

Máš kotvu tetovanou nad zápěstím

A pod ní tyhle slova:

Tohle je přístav domácího štěstí

Kde ses léta potuloval

Začly se dloužit fialový stíny

Tak proč se pořád díváš do hlubiny

Seš divnej chlápek, to ti teda povím

Začly se dloužit stíny fialový

Někdy dost temný sny se dostaví

Na molu s provazem sedíš bez hlavy

A na návnadu svojí hlavy

Lovíš úhoře masožravý

The dock workers spat who was on

One of them stabbed the cigar in the air

And then he set the second one on fire

The dock workers spat in the distance

Salted fish stinked to the sky

What is too much and what are you missing?

Fakani threw stones at seagulls

Salted fish stinked to the sky

You have an anchor tattooed over your wrist

And beneath it these words:

This is a port of domestic happiness

Where you've been wandering for years

Purple shadows began to draw

So why are you still looking into the depths

You're a weird guy, I'll tell ya

The shadows of purple began to stretch

Sometimes pretty dark dreams come up

You sit headless on the pier with a rope

And the bait of his head

You hunt carnivorous eels