Nástěnka - Sto zvířat, Tomas Belko, Jan Kalina

Všechno, co říkám jsou banality

Nikdo mě nevnímá pořádně

Jenže i já mám svoje city

Jsem totiž nástěnka

V manželský poradně

Já říkám svý jen výstřižkama

Zažloutlý nečtený torza vět

A celej život jsem tu sama

A kdybych mohla, tak

Mohla bych vyprávět

Přesto já sním, že přijde on

A potom smutek zaženu

Já sním, že přijde on

A řekne

Nástěnku chci za ženu

Každej má svoje problémy

Sorry, já jenom nechci lhát

Rači bych byla, věřte mi

Barová lavice například…

Na lidi koukám z konce chodby

Ty sotva vypadaj na lásku

Nikdo se na mě nesmí zlobit

Že ztrácím iluze

O tomhle závazku

V manželství život je kvalitnější

U stolu prej taky v posteli

Jenomže trable, co pomáhá řešit

By lidi bez něho

V životě neměli

All I'm saying is banality

Nobody sees me properly

But I also have my feelings

I'm a bulletin board

In a marriage counseling center

I just say mine with clippings

Yellowed unread torso of sentences

And I've been here alone all my life

And if I could, then

I could tell

Yet I dream that he will come

And then I'll banish the grief

I dream he will come

And he will say

I want a message board for a woman

Everyone has their problems

Sorry, I just don't want to lie

I would be, believe me

Bar bench for example…

I look at people from the end of the hall

You barely look for love

Nobody can be mad at me

That I'm losing my illusions

About this commitment

In marriage, life is better

I wish I could go to bed at the table

But trouble, what helps to solve

Would people without it

They didn't have a life