Markétce - Tomas Klus, Janáčkova filharmonie Ostrava, Cílová skupina

Kolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy nás přátelé

odsoudili a hnali před popravčí čety

Kolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu já nikdy odvahu

neměl bych přiznal svou vinu

Kolikrát Markétko mával jsem Tobě

To ty jsi odteďka má poslední oběť

To s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce

A zůstanou v Tvém těle

Jak tóny neznělé

Při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti

Čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti

Rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty

Otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti

Kolikrát Markétko hrával jsem Tobě

To ty jsi odteďka má poslední oběť

To s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce

A zůstanou v Tvém těle

Jak bytosti oněmělé

Za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru

A není větší lež než pravda o nás dvou

Snažím se obelstít Lásku — potvoru

Aby mě nechala vznést se za tebou

Kolikrát Markétko psával jsem Tobě

Tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď

Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce

A tam mé tóny nedozněly

A já zůstal necelý

Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy jimž pod

gilotinou se zalíbilo

How many of us were, what got us on the way to the blue flowers, our friends

convicted and prosecuted in front of the execution squad

How many times the earth drank me and I deprived of the senses engraved with clay palms I never dared

I should not admit my guilt

How many times have I waved Margaret to you

You are my last victim from now on

The angels in the craters of the moon love you

And they will remain in your body

How tones sounding

At the start, I climb to the top, perhaps out of pettiness

Time eats the clock hands and spits out the bones

I blow my wounds with cigarette smoke and in the guest room

I will open a private infirmary for my Self-pity

How many times did I play Margaret for you?

You are my last victim from now on

The angels in the craters of the moon love you

And they will remain in your body

How dumb beings

With my hands with the grayheads, I push the world to exhaustion

And there is no greater lie than the truth about the two of us

I try to deceive Love - the monster

To let me soar after you

How many times did Margaret write to you?

So many times, Margaret, I waited for an answer

But you make love to the angels in the craters of the moon

And there my tones did not end

And I remained incomplete

How many of us are left that got lost on the way to the blue flowers below

he liked the guillotine