Kovbojův nářek (The Streets Of Laredo) - Spiritual Kvintet, Karel Zich, Stanislav Mareš

Když v Laredu tenkrát jsem v ulicích brouzdal

když v Laredu tenkrát jsem poprvé byl

já kovboje zahlíd, byl přikrytej plátnem

tím běloučkým plátnem co studí jak jíl.

Ať píšťaly kvílí a bubny v tu chvíli

ať zadrnčí v pohřebním průvodě mým

tam v údolí u nás mě přikrejte hlínou

jsem mladičkej kovboj a chybil jsem vím.

Šest hazardních hráčů ať veme mou rakev

šest kovbojů zazpívá nad hrobem mým

a vemte mě na hřbitov, zahažte hlínou

jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.

Šest veselých kovbojů ponese rakev

šest nejhezčích dívek mě doprovodí

a kytici růží mi na rakev dejte

ať hroudy tak prudce mě neuhodí.

When I was roaming the streets in Laredo

when I was in Laredo that time for the first time

I saw the cowboy, he was covered with a canvas

that white cloth that is as cold as clay.

Let the pipes wail and the drums roll in the moment

let them rattle in my funeral procession

over there in the valley with us, cover me with dirt

I'm a young cowboy and I'm wrong I know.

Six gamblers let us carry my coffin

six cowboys will sing over my grave

and take me to the graveyard, throw me in the dirt

I'm a cowboy and I've missed a lot, I know.

Six merry cowboys will carry the casket

six of the prettiest girls will accompany me

and put a bouquet of roses on my coffin

let the clods not hit me so hard.