Madam Poezie - BPM

Madam poezie.

Jste mi věrná

a jsem věrný vám.

Ruce mi páchnou horkou ocelí.

Cejtím

zatvrdlý břicha prstů,

když se dotknu listin,

archivů, kreseb mejch expozicí,

svázanejch v rohu v prachu v kartonu;

už cizí.

Soukromě vážu sbírku básní pro okolí.

Pro vlastní potřebu vidět BPM pod fólií.

Neuroticky kmitám očima po čtenářích

Jefferse v tramvajích.

Stromy ztratily svý jistoty.

Mám možnost

stejně se obnažit, ořezat se na kost.

Mý holý tělo plápolá po listech bloku,

kam píšu vkládám kus sebe,

rok od roku.

Je zvláštní

odsekávat kusy masa pro umění.

Protíct jak pramen vody mezi prsty lidí.

Býti básníkem a bát se být právě jím.

Věčně sbírat střepy kvůli vratkým ideím.

ref.

Podle kánonu.

Podle řádu.

Podle hvězd;

nechávám se vést,

abych pochopil,

že jsem to byl pouze já kdo vždycky zaplatil

za špatnej směr svojich cest.

Podle kánonu.

Podle řádu.

Podle hvězd;

nechávám se vést,

abych pochopil,

že jsem to byl pouze já kdo vždycky zaplatil.

Mám život na dlani.

To co mě k zemi sráží, to co mě nutí jít,

je jenom poznání.

Madam a já pěknej pár, jen trochu fatální.

Chtěl jsem jí nahradit

a přišlo pokání.

Zakrejvám si zrak,

když se madam usměje.

Když si sundá šat.

Beru pero musím psát!

Utíkám s ní pryč.

nelze jen tak žít.

To ať mi radši srdce protne její ostrý šíp!

Miláčku dejchej!

Dejchej!

Musíme jít přece dál.

Tam kde běžně lidi končej život není karneval.

Nechtěl jsem věřit,

chtěl jsem jí obviňovat.

Za možnost druhé lidi,

jen tak nemilovat.

Existence jako šance moh' to skončit potrat.

Teď se ale denně učím, jak tu lásku rozdat.

Její věty mají víc odkazů, než illes komnat.

Jsou mi symbolem.

Můžu se v nich schovat.

ref.

Podle kánonu.

Podle řádu.

Podle hvězd;

nechávám se vést,

abych pochopil,

že jsem to byl pouze já kdo vždycky zaplatil

Za špatnej směr svojich cest.

Podle kánonu.

Podle řádu.

Podle hvězd;

nechávám se vést,

abych pochopil,

že jsem to byl pouze já kdo vždycky zaplatil.

Madam poetry.

You are faithful to me

and I am faithful to you.

My hands smell hot steel.

I smell it

hardened belly of fingers,

when I touch the deeds,

archives, drawings of my exhibitions,

tied in a corner in the dust in the carton;

already foreign.

I privately tie a collection of poems for the neighborhood.

For your own use see BPM under the foil.

I glare at the readers neurotically

Jeffers in trams.

The trees have lost their security.

I have the opportunity

just to strip, cut to the bone.

My bare body is slapping on the leaves of the block,

where I write I put a piece of myself,

year by year.

Is special

chop off pieces of meat for art.

It flows like a spring of water between people's fingers.

To be a poet and to be afraid of being one.

Collect shards forever because of shaky ideas.

ref.

According to the canon.

According to the order.

According to the stars;

I let myself be guided

to understand

that it was only me who always paid

for the wrong direction of their paths.

According to the canon.

According to the order.

According to the stars;

I let myself be guided

to understand

that it was only me who always paid.

I have life in the palm of my hand.

What knocks me to the ground, what makes me go,

it is just knowledge.

Madam and I are a nice couple, just a little fatal.

I wanted to replace her

and repentance came.

I cover my eyes,

when madam smiles.

When he takes off his clothes.

I take a pen I have to write!

I'm running away with her.

you can't just live.

Let her sharp arrow cross my heart!

Honey, breathe!

Dejchej!

We have to move on.

There is no carnival where people normally end their lives.

I didn't want to believe

I wanted to blame her.

For the possibility of other people

just don't love.

Existence as a chance could end an abortion.

But now I am learning daily how to share that love.

Her sentences have more references than the chamber's illes.

They are my symbol.

I can hide in them.

ref.

According to the canon.

According to the order.

According to the stars;

I let myself be guided

to understand

that it was only me who always paid

For the wrong direction of your paths.

According to the canon.

According to the order.

According to the stars;

I let myself be guided

to understand

that it was only me who always paid.