Krystof - Krystof

A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad (pápápápá)

Zimou schoulenej: «Nechtě mě spát.

(pápápápá)

Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»

Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu.

A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad: (pápápápá)

«Já jsem nechtěněj, nechte mě spát.

(pápápápá)

Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»

Meanwhile, the poor man had a pile of old shops in the trash.

If he could speak, he would perhaps (papa)

Crouched in the cold: «Let me sleep.

(poppy)

Leave me here, I may not want to live. »

Little Christopher dreamed of a world that knows human tenderness.

And now drowned, he sleeps in a river that had hundreds of banks.

If he could speak, he might say: (popping)

«I'm unwanted, let me sleep.

(poppy)

So leave me here, I may not want to live. »