Perchta - Panychida

Den za dnem, léto za létem, a nakonec smrt.

Někdy stojí dlouho při dveřích,

až pojednou vkročí náhle, znenadání.

Někdy však se ohlašuje, nežli života

ukrátí.

Taková bývala víra a jest, že se ukazují znamení nastávající smrti,

že slýchat podivné zvuky, jež věští blížící se poslední chvíle.

Hlas sejčka, tajemné zaklepání nebo zvuk, jak by někdo prutem švihl po dveřích,

po okně, nebo jiné oznamují blízké skonání.

To jsou znamení obecná.

Některým však rodům prý zvláštní znamení hlásila, že někdo z nich odejde

cestou všech lidí.

Tak měl-li kdo ze zemanů Strojetických zemřít, uviděl bílého vrabce,

kdo z Příchovských, ten uslyšel pojednou troubení lovci trouby,

láni psů a řehot koní.

Když na hradě Rabí veliká černá skříň počala se náhle,

zničehonic otřásat, když temný hluk z ní vycházel, tu jistě pak záhy smrtí

sešel někdo z Dlouhovesských, Častolarů nebo Chanovských.

Černínové před smrtí

slýchali podivný zvuk, jako by někdo písek nebo štěrk sypal, Lobkovicové hlas

zvonků, a když někdo z Kolovratů měl zhasnout, potil se v Ročovském kostele

náhrobní kámen, pod nímž odpočíval jejich předek, někdy za Karla IV.

na slovo vzatý.

Některým rodům se zjevovala bílá paní.

Kdykoliv se ukázala, mohli se v těch místech nadít nějaké události,

veselé nebo smutné.

Buď se někdo narodil, nebo zemřel, nebo svatby slaveny v

tom rodě.

A vždycky se zjevila v bělostném obleku, paní vážná, urostlé postavy,

majíc hlavu rouškou zavitu jako vdova.

Jen když něco žalostného nastávalo,

mívala prý na rukou černé rukavičky.

Zjevovala se v různou dobu: někdy v pravé poledne, nejčastěji v noci.

A tu zněl její hlas jako ševel, jako tichého větru vání.

Day after day, summer after summer, and finally death.

Sometimes he stands at the door for a long time,

when he suddenly steps in suddenly, suddenly.

However, sometimes it is reported before life

will cut.

Such was the faith, and the signs of the coming death are appearing,

that you hear strange sounds that foretell the approaching last moment.

The voice of a seeder, a mysterious knock, or the sound of someone swinging a rod through the door,

after the window, or others announce the imminent end.

These are general signs.

However, it is said that some families reported a strange sign that one of them would leave

the path of all people.

So if any of the peasants of the Strojetites were to die, he saw a white sparrow,

who among the people of Příchov heard the trumpet hunters,

dogs and roaring horses.

When a large black closet suddenly began at Rabbi Castle,

all of a sudden shaking as the dark noise came from her, she would surely die soon

someone from Dlouhovesský, Častollars or Chanovský met.

Czernins before death

they heard a strange sound, as if someone were pouring sand or gravel, the Lobkices' voice

bells, and when one of the Kolovrats was supposed to go out, he was sweating in the Ročov church

tombstone, under which their ancestor rested, sometimes under Charles IV.

to the word taken.

A white lady appeared to some families.

Whenever she showed up, there could be some events in those places,

happy or sad.

Either someone was born or died, or weddings are celebrated in

that genus.

And she always appeared in a white suit, a serious lady, shapely,

having her head veiled as a widow.

Only when something pathetic happened

she was said to have black gloves on her hands.

She appeared at different times: sometimes at noon, most often at night.

And then her voice sounded like a rustle, like a soft wind blowing.