Stárnout - Olympic, Pavel Vrba, Petr Janda

Na srdci mám sto obručí

Z obavy jak se naučím

Stárnout, stárnout

A jestli vůbec na to mám

Zdá se to možná předčasné

Že stál bych o to

To snad né

Stárnout, stárnout

Jestli pak na to vůbec mám

Až budu mít volné místo v tramvajích

Svět najednou bude stát

Jak dál chci žít se mě možná zeptají

Já řeknu rád

Sám v sobě najít souznění

Učím se tomu umění

Stárnout, stárnout

A nemít dluhy z prodlení

Že budu mít srdce stejně hořlavé

S tou nadějí jedu dál

Stárnout a žít plout kam nejdál dopljavem

Jó to bych bral

Když spíš mi krásně v náručí

Přemýšlím jak se naučím

Stárnout, stárnout

A jestli na to vůbec mám

Stárnout, stárnou, stárnout

Sám

I have a hundred hoops on my heart

For fear of how I will learn

Aging, aging

And if I can do it at all

It may seem premature

That I would care

I don't think so

Aging, aging

If I have it at all

When I have a free seat on the trams

The world will suddenly stand still

They may ask me how I want to live

I'll be happy to say

Find harmony in oneself

I'm learning the art

Aging, aging

And not have debts for late payment

That my heart will be just as flammable

I'm moving on with that hope

To grow old and live to sail as far as I can

Yeah, I'd take it

When you sleep beautifully in my arms

I wonder how I will learn

Aging, aging

And if I have to

Aging, aging, aging

Alone